Po dlouhé pauze, zase nápad na psaní.... inspirace se o mě opřela a já se jen děsím jak to dopadne:)Za měsíc mé neaktivity-pasivity-nečinnosti se toho stalo mnoho, tak to vezmu chronologicky, pač retrospektivně by v tom byl pěkný zmatek!
Příjezd z prázdnin, návrat do bouře úkolů a testů. O víkendu jsem se už topila v moři papírů a učebnic. Chvíle vydechnutí mě naštěstí čekala, kde jinde než v Paříži. Byli jsme pozvaní na ambasádu ku příležitosti 17. listopadu. A musím konstatovat, že Paříže není nikdy dost. Byl to úžasný víkend, při kterém čas plynul úplně jinak než v Dijonu. Jedla jsem palačinky s nutellou, chodila různými uličkami, dala jsem si Vanilla latté ve Starbucksu a kochala se předvánoční Paříží. Dokonce už byly vánoční trhy na Champs Elysées, trochu brzy (20. listopadu), ale co... Přišla jsem si jako na jiné planetě. Vracela jsem se v neděli s Barčou Z. vlakem, který jel tři hodiny a během jízdy jsme dělaly různé vylomeniny.
Návrat do Dijonu byl poněkud smutný a šedivý, jelikož nás čekal týden opakování na další týden plný "eprévů" (2 až 4 hodinové testy ze všech předmětů). A díky tomu jsme mohly, holky premiérky a terminálky zůstat o víkendu na intru a učit se na ty slavné testy. Eprévový týden byl celkem hektický a vyčerpávající. Po 15 hodinách testů jsem měla úplně vygumováno v hlavě a už jsem ani nevěděla jak se jmenuji, ale vše je úplně v pořádku, pač je to prý to nejlepší co nás mohlo potkat:) Je to ta nejlepší příprava na maturitu a tak mě ten samý týden s 15 hodinami psaní čeká ještě v březnu.
A teď už zbývají jen dva týdny, ani ne, do odjezdu domů na Vánoce. A když už zase mluvím o Vánocích, tak musím zmínit jací jsou Francouzi "kýčaři" a jak neumí vyzdobit centrum města. Když jdu večer po škole do města, tak se mi z toho chce skoro brečet. Přeci nemůžou být lidi, tak nevkusní! No jednoduše z toho přechází zrak... Zlaté české vánoční trhy, třeba na zámku s bramborovou plackou a česnečkou v chlebu....
A navíc, jak nastalo období Vánoc, tak se všichni rozhodli vylézt ze svých vyhřátých pelechů a nahrnout se do všech obchodů, aby mohli napomáhat k vytváření nekonečných front u všech kas, které v tom obchodě existují. A když si jdete koupit třeba jen pentilku, tak byste nejraději všechny ty lidi někam zavřeli a řekli jim ať si ty vánoční dárky shánějí jindy a nebo ať si napíšou Ježíškovi!
Což mi připomíná, že bych mu taky měla napsat a dát ten dopis za okno:)
