Vím, že je už asi pozdě na to abych vás všechny přivítala v novém školním roce novým článkem, ale co naplat. Dřív jsem to nestihla:) Tento článek musím rozdělit na dvě části, jelikož se toho tady nemálo událo. Nebojte, nic složitého, bude to rozdělené na dobrá a špatná překvapení, které mi Carnot nabídl jako pozornost k třetímu roku v Dijonu!
Začnu tou, v uvozovkách, horší částí. Takže připravte kapesníky, nože, paličky na maso, či já nevím co vše ještě a začínáme:)
Co se vlastně stalo? Začal školní rok, všechno probíhá, tak jak má, snažíte se přepnout z prázdninového tempa nic nedělání na školní stres-time. A po normálním dni jdete na večeři do jídelny, když vám tak mezi řečí jedna zaměstnankyně Carnotu řekne, že nám vlastně snížili burzu (kapesné, říkejte si tomu jak chcete) z původních 90 € na 35€. Takový skok by se podle mě měl lidem oznámit trochu dopředu a ne když už je rozjetý vlak. To se nedělá! Hlavně když se potom dozvíte, že už se to rozhodlo o prázdninách. Je to vyložené netaktní chování... No což, lamentováním na blogu nic nezměním. Ale pak se k tomu ještě dozvíte, že nově příchozí sekundy sem jeli s tím, že za jeden školní rok na Carnotu zaplatí 1000€, s tím, že měsíčně by měli dostat 80€. Mě už to vážně přijde jak, promiňte mi ten výraz, "u blbečků na dvorečku". Samozřejmě, že se nám to nikomu nelíbilo, tak jsem se kolektivně dohodli, že musíme někomu napsat a něco s tím udělat. Dan, který je v TES (poslední ročník ekonomické sekce), tak ochotně napsal panu Czernýmu (zástupce paní velvyslankyně ve Francii). Hlavní problém je v tom, že burgundský kraj již nemá peníze na to aby nám vše financoval . A taky v tom, že z české strany, toto studium, téměř nic nedostává. Jediné co je zajištěné z české strany je cesta autobusem na začátku roku a proplacení jízdy na konci roku. No a samozřejmě, že se to francouzské straně přestalo líbit. Rozhodně všichni netrpělivě čekáme jak se věci vyvinou, takže vás budu průběžně informovat:)
To by bylo asi tak vše k té nemilé zprávě a teď to pozitivnější. Dá-li se tak nazvat začátek školního roku:)
Přijeli jsme sem 5. září. Slunce svítilo, na obloze ani jeden mrak, celý Carnot byl obklopen teplou září. A vy stojíte u brány a po donošení všech tašek a krabic si uvědomíte, že je to naposled co se tento kolotoč roztočil. Ano, naposled jsem nanosila všechny krabice (mám 7 banánových krabic!), vyndala věci do poliček a vylepila plakáty. Letos jsme v novém intru, na D6. Pokoje po jednom, s novým zařízením a obrovským úložným prostorem:) Jen sprchy a záchody tu vypadají jako na plovárně a od rána vím co budeme mít k obědu (bydlím přímo nad jídelnou!!!). Ale máme tu pořádná okna, která, když se zavřou, tak vám netáhne na záda!
Co se týče třídy, stejný kolektiv jako loni, jelikož literární třída je jen jedna:) Rozvrh celý rozházený, hodina sem hodina tam. No, už to snad ani nemůžu označit jako novinku, ale třetím rokem mám tu stejnou francouzštinářku! Já, i kdybych se odstěhovala na severní pól, tak se vsadím, že by vylezla z protějšího iglú a s úsměvem na tváři by mi oznámila, že ji sem přeložili, a že si nemohla nechat uniknout takovou šanci!!! Jó a mám školu v sobotu, 4 hodiny:)
...Tento článek není vůbec napsán, tak jak normálně píši, ale ono se tohle úvodní žvatlání ani jinak napsat nedá. Žádné úvahy, otázky ani citace... snad příště:)
