Když jsem napsala, že by tento blog měl být o Carnotu, tak bych o něm mohla napsat pár informací... Carnot, místo, které je jakoby na jiné planetě. Tak trochu v takové bublině, ve které přebývám s myšlenkou, že se všude kolem zastavil čas. Škola jejíž historie sahá do daleké minulosti. Její pravý název: Lycée Carnot à Dijon. Obrovský komplex, který se skládá z několika budov (zahrnuje i internát, takže bydlíme přímo ve škole-což má své výhody i nevýhody) a 3 dvorů. Nachází se v samém centru Dijonu a po čase jsem zjistila, že můžu s klidem u srdce prohlásit, že:"Všechny cesty vedou na Carnot". Ať jdete kamkoliv, vždy se vrátíte ke Carnotu.
A co Dijon? Hlavní město Burgundského kraje ve Francii, které je skrz na skrz nasáklé historií a příhodami. Známé hlavně kvůli dijonské hořčici a burgundskému vínu. Místo s mnoha památkami, obchody, parky a velkým "jezerem" na okraji (kde můžete třeba v zimě krmit kachny a labutě ztvrdlými bagetami z jídelny). Jak na mě působí? Jako město, které vás chytí a už nepustí-v dobrém slova smyslu. Město kde při každé procházce objevíte něco nového! Buď obchod, nebo památku a nebo jednoduše park či něco jiného... Takové všední věci, ale lidem vždy udělají radost. Zvlášť když je zataženo, prší či sněží a vám přijde, že je Dijon to nejhorší co vás mohlo potkat.
Když si to po sobě čtu, tak se mi zdá, že si musíte myslet: bože kdo to píše??? Nenechte se zmást, já mám Dijon ráda, i když ho teprve jen objevuji a snažím se tomu všemu přijít na kloub. ivotu tady, škole, jinému stylu výuky, atd-etc... A myslím, že můj názor hodně ovlivňuje ten fakt, že jsem v Dijonu teprve od září a znám na něj pohled jen skrze zimní měsíce. Ale tak za rok, či dva-jaký bude můj názor? Ráda bych odpověděla, ale sama nevím jak. Na odpověď si budeme muset všichni ještě chvíli počkat.
A když jsem se nad tím vším zamyslela tak jsem si uvědomila jak byli lidé za doby,kdy se stavěl Tower Bridge,šťastní dá-li se to takto nazvat.
