jaro je tu:)

Jaro přišlo a radost s ním.Všechny starosti a špatnosti se schovali a odešli někam hrozně daleko,stejně tak jako zima a mráz!Minulý týden bych chtěla mít až do konce svého života...bylo hezky,stále nám něco odpadalo a užívala jsem si volna,chodila fotit a procházet se do francouzských kaváren.O víkendu jsem se za poslouchala do jazzové hudby a začetla do nové knížky(Afterdark).A pak přišlo pondělí,bylo to jako takový nepovedený vtip...po tom volnu má zase začít škola?
Ale naštěstí vše dobře dopadlo:)Místo do šesti jsem měla hlavu v učebnicích jenom do půl páté.Pak jsem se rozhodla,že se půjdu na chvíli projít.Co jiného dělat když svítí sluníčko,fouká příjemný teplý vítr,na nose máte sluneční brýle a po překročení školního prahu se cítíte jako úplně nová bytost.Moje cesta Dijonem skončila v blízké kavárně u školy kde jsem si s radostí sedla,dala jahodové diabolo,poslouchala hudbu a nakonec jsem psala i dopisy.Zvláštní pocit mě pojal,když jsem si uvědomila,že sedím ve francouzské kavárně,poslouchám anglickou hudbu a zároveň píšu česky dopisy...Člověk tak chodí různě po světě a pak se mu naskytne příležitost,kterou využije a díky,které zažije věci,na které jen tak nezapomíná...
Jó a taky jsem byla pokřtít své nové brusle,které jsem dostala k narozeninám.Pozitivní stránka věci,nikomu jsem neublížila a jsem celá...Trochu na hlavu chodit na zimák na jaře,ale proč ne?

a kde je sluníčko?

Pondělí mám za sebou...proč ne,ale radši bych tuto větu vůbec nepsala(měla jsem hodinu až od dvou a pak až od půl páté).Dopoledne jsem byla na kávě,která byla fajn:)Jaká radost pozorovat po ránu napůl chaotické Francouze,kteří si to kompenzují klidným posezením u kávy či čokolády a vůbec nic je nerozhází...dopolední Francouzi mají své kouzlo a šarm!A po velmi mrazivém týdnu-ve čtvrtek dokonce i sněžilo-se tady vše začíná pomalu probouzet.... a začíná JARO.Už taky bylo na čase,vždyť začíná druhá půlka března.Tak už se těším na období sukní,barevných punčoch,šatů,klobouků,kvetoucích parků,atd....doufejme,že to nebude dlouho trvat.
Když jsem se dnes ještě stihla zastavit na jedno jahodové Diabolo do "jeananu" tak kolem mě prošel klouček s maminkou,který byl celý nadšený z toho,že je hezky a zrovna chvíli svítí sluníčko,ale pak se na chvíli zatáhlo a on celý nešťastný říká:

-Mami,a kam šlo sluníčko?

Tak jsem se tak zaklonila na židli,koukla jsem se nahoru a netrpělivě jsem čekala kdy se ta obrovská,žlutá,hřejivá věc zase rozhodne vrátit mezi nás...

...v objetí jisker a s hlavou v knížkách...

Další víkend za mnou,ale ne jen tak ledajaký...přešla jsem práh venkovského domku a snad poprvé od svého příjezdu do Dijonu jsem se ocitla v opravdovém snu.
Vešla jsem do domku postaveného z kamene a ze dřeva kde první místností je kuchyň,která vás okouzlí a nepustí dál...naproti vám okno s výhledem do krajiny a všude dřevěné skřínky a na stropě proutěné košíky a uprostřed stůl,který si tam jen tak líně stojí se 4 židlemi.Pak projdete malou chodbou,která je z obou stran prosklená do obýváku,kde jsem si přišla jako malé dítě,když ho přivedete poprvé do školky!WOW...obrovský krb,ve kterém plál přívětivý oheň a všude kolem sošky z různých koutů světa-jako v muzeu.A všechno mělo tak úžasnou atmosféru,že jsem se nezmohla vůbec na nic!Na konci obýváku vedly jedny schody nahoru a pak jedny schody dolů...šla jsem dolů.Do černo,černé tmy....Ne,nebyl to sklep:)Dole jsou dva pokoje,a koupelna. Schody nahoru evidentně vedly k obydlí majitelům.Byl mi přidělen pokoj,který mě okouzlil svoji velkou postelí,která byla zastrčená v obrovské knihovně.Sedla jsem si na kraj postele a koukala jsem na knihy,na mraky knih na shromážděných na poměrně malém místě,ale něco tak úžasného jsem nikdy neviděla!V tom pokoji byl i krb,ale bohužel se v něm netopilo,ale zároveň to bylo i dobře,pač pak bych z toho pokoje asi už nikdy nevyšla a chtěla bych v něm zůstat na věky věků!!!V noci jsem usínala s tak krásným klidem,že jsem si přišla jako v pohádce...a zdál se mi překrásný sen,tak doufejme,že se jednoho dne splní!
Bohužel všechno krásné musí jednou skončit...ale nikdy jsem nebyla po víkendu takto odpočinutá-bylo to skvělé.Už dlouho jsem nepotkala tak charizmatický dům s tolika příběhy a to samé platí i o majitelích,byli úžasní!Kéž tak zase sedět u krbu s horkou čokoládou,knížkou a kočkou vedle sebe!

ráno je světlo a ve vzduchu jaro

Ráno se vzbudím,mám zmrzlé nohy,ale venku zpívají ptáci a začíná být vidět.A to se vám to potom hned lépe vstává...Je první březen a o hodině dějepisu jsem listovala diářem Moleskine a zjistila jsem,že do konce školního roku zbývají 4 měsíce!Dnešní probuzení,slunce a tato informace udělala z toho dne krásný start do nového měsíce...o to hezčí pohled na svět byl když jsem v 10:00 zjistila,že mám až do dvou volno!Nemám slov,krásně toť den strávený v kavárně s výbornou čokoládou a sluncem v obličeji...