úterý 2. dubna 2013

Čtěte básně, jezte ovoce a číhejte na Jaro!

Po dlouhém zimním mlčení přišla chvíle na jarní potěšení. Medvědi se pomalu probouzejí ze zimního spánku a po posunutí hodinových ručiček o jednu hodinu dopředu jsem zpět. S hlavou plnou neuvěřitelně plnou informací a časem, který poslední dobou dělá vše, aby se dostal do vedení - a velmi se mu to daří.

Od posledního příspěvku se odehrálo mnoho událostí. Druhé kolo aklimatizace na „prepa”, obeznámení s pěti hodinovými písemkami, večer na české ambasádě v Paříži  + nejlepší palačinky v části Paříže „Le Marais”, Vánoce na sněhu v rodinném kruhu, novoroční výstup na Kleť, návrat do Dijonu s volebními průkazy na obě dvě kola, sledování prezidentské kampaně na ČT 24, odjezd na první kolo prezidentských voleb + rozhovor na Ambasádě o volbách + den v Paříži, motýlkový den pro Karla, ztráta hlasu, druhé kolo voleb v Paříži, zamyšlení se nad váhou svobody v České republice / nad budoucností / nad přijetí role svobodných a přímých voleb / znovu přečtení Ptačího sněmu od Petra Síse a přemýšlení o váze slov „Na cestě za svobodou”, dvoutýdenní chřipka, návrat na zimní prázdniny, oslava dvacátého oběhnutí kolem Slunce, návštěva dijonské divadla, březnové zimní přečkávání a ... číhání na Jaro a Velikonoce.
Poslední příspěvek je z října. A čtyři měsíce mého života se vmáčklo na 9 řádků. Čtyři ku devíti, zvláštní. Člověk by řekl, že se toho událo tolik, že se ani na chvíli nepozastavil nad tím, že mu čas plyne mezi prsty. Zvláštní? Normální? Absurdní? A neutíká takto čas skoro všem lidem na Zemi. Pořád se za něčím ženeme, ale za čím? Proč? A hlavně proč tak rychle, že často zapomínáme na pozastavení a zamyšlení? Globalizace? Rozvoj? Technika?
Mnoho otázek a žádné odpovědi. A to všechno proto aby jsme si uvědomili, že čas plyne příliš rychle. Nebo příliš pomalu? Už nechám toho filozofování, čtenáře to většinou nebaví. Rozhodně Vás nemíním dostat do nějaké post-zimní depresivní nálady. Jen bychom se měli nad tím na chvíli pozastavit a zamyslet. A třeba nám to pomůže se do budoucna lépe rozhodovat. Utopie / Sen / Realita? Poslední otázka:)
Nemusíte nad tím dumat hodiny, jen si nechte v hlavě místo na všechny tyto otázky a jednou na ně všichni nalezneme odpověď.

Jiné téma : básně a poezie (je to synonymum, ale to nevadí, jelikož obě slova plně vystihují mou situaci, jedno české, druhé kosmopolitní (s nádechem francouzštiny). Od ledna do března jsme ve francouzské literatuře probírali poezii. Začali jsme Baudelairem, přešli přes Rimbauda, Reverdyho a pár dalších a ukončili jsme kapitolu Apollinairem, Tzarou a Bretonem, tedy surrealismem. Výsledek? Naplnění dlouhých, zimních večerů listováním básnických sbírek a pitím čaje. Báječné, okouzlující a strhující. A nyní vzhůru směrem k českým básníkům a později k francouzskému divadlu. Hezké čtení, chystání se na jarní chvíle s mísou jablek na stole a s mnoha básněmi kolem sebe!


Chvíle 

Za žádnou pravdu na světě.
Ale jestli chceš,
za malý pětník ticha. 

Je chvíle, která půlí krajinu. 

Pokorný okamžik,
kdy někdo za nás dýchá. 
   
Jan Skácel