Další víkend za mnou,ale ne jen tak ledajaký...přešla jsem práh venkovského domku a snad poprvé od svého příjezdu do Dijonu jsem se ocitla v opravdovém snu.
Vešla jsem do domku postaveného z kamene a ze dřeva kde první místností je kuchyň,která vás okouzlí a nepustí dál...naproti vám okno s výhledem do krajiny a všude dřevěné skřínky a na stropě proutěné košíky a uprostřed stůl,který si tam jen tak líně stojí se 4 židlemi.Pak projdete malou chodbou,která je z obou stran prosklená do obýváku,kde jsem si přišla jako malé dítě,když ho přivedete poprvé do školky!WOW...obrovský krb,ve kterém plál přívětivý oheň a všude kolem sošky z různých koutů světa-jako v muzeu.A všechno mělo tak úžasnou atmosféru,že jsem se nezmohla vůbec na nic!Na konci obýváku vedly jedny schody nahoru a pak jedny schody dolů...šla jsem dolů.Do černo,černé tmy....Ne,nebyl to sklep:)Dole jsou dva pokoje,a koupelna. Schody nahoru evidentně vedly k obydlí majitelům.Byl mi přidělen pokoj,který mě okouzlil svoji velkou postelí,která byla zastrčená v obrovské knihovně.Sedla jsem si na kraj postele a koukala jsem na knihy,na mraky knih na shromážděných na poměrně malém místě,ale něco tak úžasného jsem nikdy neviděla!V tom pokoji byl i krb,ale bohužel se v něm netopilo,ale zároveň to bylo i dobře,pač pak bych z toho pokoje asi už nikdy nevyšla a chtěla bych v něm zůstat na věky věků!!!V noci jsem usínala s tak krásným klidem,že jsem si přišla jako v pohádce...a zdál se mi překrásný sen,tak doufejme,že se jednoho dne splní!
Bohužel všechno krásné musí jednou skončit...ale nikdy jsem nebyla po víkendu takto odpočinutá-bylo to skvělé.Už dlouho jsem nepotkala tak charizmatický dům s tolika příběhy a to samé platí i o majitelích,byli úžasní!Kéž tak zase sedět u krbu s horkou čokoládou,knížkou a kočkou vedle sebe!
Žádné komentáře:
Okomentovat